Novela insolvenčního zákona přináší širší ochranu dlužníků (February 2017)

V polovině února 2017 došlo ke schválení novely insolvenčního zákona, jejímž cílem je napravit dosavadní nedostatky týkající se insolvenčního řízení a posílit postavení dlužníků. Novela vstoupí v účinnost v průběhu léta 2017.

Nové požadavky na doložení splatnosti pohledávky

Novela zákona specifikuje požadavky na doložení splatnosti přihlašované pohledávky při podání návrhu věřitelem. Navrhující věřitel je vždy doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. V případě, že je dlužníkem právnická osoba, má navrhující věřitel navíc povinnost doložit splatnost své pohledávky (i) písemným uznáním dlužníka s ověřeným podpisem, (ii) vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se souhlasem k vykonatelnosti, nebo pak (iii) potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje. V případě zahraničních osob lze splatnost doložit obdobným zahraničním dokladem. Tento požadavek se uplatní pouze na podnikající navrhovatele, respektive tedy věřitele, kteří jsou ze zákona povinni vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Nové požadavky na doložení splatnosti pohledávky tak primárně chrání dlužníky a stěžují situaci navrhujícím věřitelům. Zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů se tak především prodraží, jelikož věřitel bude nově povinen obstarat své pohledávce potřebné doklady o tom, že je skutečně splatná – nejčastěji se tak bude pravděpodobně dít na základě potvrzení jeho daňových poradců, případně pak auditora či soudního znalce. Všechny ostatní varianty vyžadují součinnost dlužníka, které se většinově věřitelům v takových situacích příliš nedostává.

Ochrana proti šikanózním návrhům

Před schválením novely docházelo ze strany věřitelů často k podávání velkého množství insolvenčních návrhů, jejichž cílem často bylo poškození konkurentů. Novela proto přináší fázi předběžného posouzení věřitelského návrhu, jejímž cílem je především zabránit těmto šikanózním návrhům. Pokud insolvenční soud dospěje k závěru, že existují důvodné pochybnosti o účelovosti podaného návrhu, může rozhodnout, že se insolvenční návrh ani jiné dokumenty ve spisu, včetně vyhlášky o zahájení řízení, nezveřejní v insolvenčním rejstříku po dobu sedmi dní (na rozdíl od dosavadního povinného zveřejnění bezprostředně po podání návrhu). Tuto lhůtu může soud využít k dalšímu přezkumu a případnému odmítnutí návrhu. Zároveň mohou po tuto dobu do spisu nahlížet pouze dlužník a navrhovatel. Tato opatření mají vést k zamezení šíření poplašných zpráv o insolventnosti daného subjektu, které by jinak mohly nenávratně poškodit jeho pověst i postavení v soutěžním prostředí.

Poskytování služeb spojených s oddlužením

Novela rovněž nově reguluje komerční subjekty, které nabízejí služby v souvislosti s oddlužením (typicky zpracování insolvenčního návrhu obvykle rovnou spojeného s návrhem na povolení oddlužení). Tyto služby mohou být nyní nabízeny pouze kvalifikovanými subjekty (insolvenční správce, advokát, exekutor či notář) nebo subjekty speciálně akreditovanými Ministerstvem spravedlnosti. Odměna kvalifikované osoby za sepsání a podání takového návrhu je zastřešena částkou 4.000 Kč, akreditované osoby si pak nemohou nárokovat žádnou odměnu.