Lex Covid

6 Jun 2020

Insolvence, právnické osoby a soudní řízení (Lex Covid)

Za účelem zmírnění dopadů pandemie COVID-19 byl přijat nový zákon, který přináší speciální úpravu insolvencí, exekucí, maximálního úroku z prodlení nebo například fungování právnických osob v době mimořádných opatření označovaný jako Lex Covid.

Více informací najdete v samostatném článku Právního průvodce: Insolvence, exekuce a další


Právní průvodce COVD-19: Insolvence, právnické osoby a soudní řízení (Lex Covid)

S cílem pomoci subjektům zasaženým pandemií COVID-19 přijali zákonodárci zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. Tento zákon, který nabyl účinnosti dne 24. dubna 2020 přináší úlevu zejména podnikatelům, kteří se v důsledku pandemie dostanou do situace, kdy by museli vyhlásit insolvenci, dále zjednodušuje fungování orgánů právnických osob v době trvání mimořádných opatření (tj. krizových opatření přijatých vládou podle krizového zákona nebo mimořádných opatření vydaných v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19) a odstraňuje negativní dopady promeškání lhůt v důsledku pandemie. Vybraná ustanovení tohoto zákona podrobněji popisujeme níže.


Insolvence

Suspendování povinnosti podnikatele podat insolvenční návrh

O co se jedná? Je omezená zákonná povinnost dlužníka podat insolvenční návrh.

Na koho se vztahuje? Uplatní se na podnikatele (fyzické i právnické osoby), kteří se dostali převážně v důsledku mimořádných opatření při epidemii do úpadku. Povinnost podat insolvenční návrh se i nadále vztahuje na podnikatele, kteří do se dostali do úpadku před přijetím opatření při epidemii nebo jejich úpadek nesouvisí s epidemií.

Od kdy do kdy se uplatní? Od 24. dubna 2020 do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však do 31. prosince 2020).

Ochrana před insolvenčními návrhy věřitelů

O co se jedná? K insolvenčnímu návrhu, který podal věřitel na dlužníka v relevantní době, se nepřihlíží (tj. jako by nebyl podán). Věřitel tento návrh může podat znovu od 1. září 2020.

Od kdy do kdy jsou dlužníci chráněni? Vztahuje se na insolvenční návrhy podané od 24. dubna 2020 do 31. srpna 2020.

Přerušení plnění reorganizačního plánu

O co se jedná? Soud může na návrh dlužníka, kterému byl schválen reorganizační plán, rozhodnout o dočasném přerušení jeho plnění.

Na koho se vztahuje? Přerušení plnění reorganizačního plánu může navrhnout dlužník, jemuž byl k 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl doposud splněn.

Od kdy do kdy je možné návrh podat? Návrh lze podat od 24. dubna 2020 do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však do 31. prosince 2020). Po stejnou dobu lze žádat i odložení plnění reorganizačního plánu.

Mimořádné moratorium

O co se jedná? Dlužník je oprávněn podat žádost o vyhlášení mimořádného moratoria. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Mimořádné moratorium se vyhlašuje maximálně na dobu 3 měsíců s možností prodloužení až o 3 měsíce.

Kdo může žádat a kdo o žádosti rozhoduje? O vyhlášení mimořádného moratoria může žádat dlužník, který je podnikatelem a prohlásí, že:

  • moratorium navrhuje v důsledku mimořádných opatření při epidemii,
  • nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku a
  • v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům (ani ovládaným nebo ovládajícím osobám) nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění.

O vyhlášení mimořádného moratoria rozhoduje insolvenční soud.

Do kdy je třeba podat žádost? Žádost lze podat do 31. srpna 2020.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

V souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru dále projednává Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona upravující ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele), aby nebyly v důsledku výše shrnutých úlev znevýhodněni zaměstnanci zaměstnavatelů, kteří se ocitnou v platební neschopnosti.

O co se jedná? Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanců splatné mzdy, je v platební neschopnosti (pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele) a zaměstnancům vznikají nároky dle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel je v platební neschopnosti ode dne, kdy bylo Úřadu práce ČR doručeno usnesení soudu, ve kterém je vyrozuměn věřitel zaměstnavatele, který podal na zaměstnavatele insolvenční návrh, že se k němu z důvodu trvání epidemie nepřihlíží (viz výše, nepřihlíží se k insolvenčním návrhům věřitelů podaným od 24. dubna 2020 do 31. srpna 2020). 


Změny ve výkonu rozhodnutí a exekucích

Až na výjimky je do 30. června 2020 zakázáno provádět výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.


Zvláštní opatření ve vztahu k právnickým osobám

Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru upravuje některé otázky fungování právnických osob tak, aby usnadnil jejich činnost a rozhodování v době trvání mimořádných opatření.

O jaké úlevy se jedná? Orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání.

Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby v době trvání mimořádných opatření při epidemii nebo do 1 měsíce po jejich skončení, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, ledaže by včas oznámil svůj nesouhlas.

Lhůta k projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace se prodlužuje do 3 měsíců po skončení mimořádných opatření při epidemii. Nejpozději však musí být projednána do 31. prosince 2020.

Na jaké osoby se vztahuje? Na veškeré právnické osoby.

Od kdy do kdy se úlevy uplatní? V době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. prosince 2020.


Speciální úprava běhu lhůt

O co lze žádat? Právo žádat o prominutí, resp. navrácení lhůty (tj. aby příslušný soud považoval úkon za provedený včas, přestože bude provedený pro uplynutí stanovené lhůty). Možnost žádat prominutí, resp. navrácení lhůty se vztahuje na občanské soudní řízení, správní soudnictví, řízení o výkonu rozhodnutí, exekuční řízení, insolvenční řízení, řízení u Ústavního soudu, trestní řízení atd.

Kdo může žádat? Právo podat žádost má kdokoli, kdo z důvodu spočívajícím v mimořádném opatření při epidemii zmešká v rámci řízení před soudem (nebo jiným příslušným orgánem) lhůtu stanovenou k provedení určitého úkonu.

Do kdy lze žádat? Žádost o prominutí, resp. navrácení lhůty je nezbytné podat v rámci stanoveného časového období. Toto období začíná běžet od konce mimořádného opatření, které provedení úkonu ztěžovalo nebo znemožňovalo a liší se v závislosti na druhu řízení (pohybuje se od 3 do 15 dnů).


Omezení sankce z prodlení plnění peněžitého dluhu

Sankce za prodlení s plněním peněžitého dluhu, které nastalo v době od 12. března 2020 do doby ukončení mimořádného opatření (nejpozději 30. června 2020) nesmí překročit zákonný úrok z prodlení. Dlužník však musí prokázat, že včasné splnění dluhu nebylo možné nebo bylo podstatně obtížnější právě kvůli mimořádným opatřením při epidemii.