Právní průvodce COVID-19: Zaměstnanecké otázky

2 Apr 2020

Naposledy aktualizováno: 2. dubna 2020, 10:30

HOME OFFICE

Důležitým opatřením pro ochranu zaměstnanců i zachování chodu společnosti je bezesporu možnost práce z domova. Základní pravidla, které je nutno pro Home office zaměstnanců dodržovat shrnujeme v Právním průvodci: Home Office (dostupné pouze v angličtině).



OMEZENÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

Překážky na straně zaměstnavatele a příspěvky od státu

V souvislosti s opatřeními vlády mohou zaměstnavatelům vznikat tzv. překážky v přidělování práce. Po dobu překážek zaměstnanci nechodí do práce (není jim přidělována práce) a zaměstnavatel je povinen jim hradit tzv. náhradu mzdy. V některých případech může zaměstnavateli vzniknout nárok na příspěvek od státu (v rámci programu Antivirus, o němž jsou další podrobnosti na stránkách MPSV), který pokryje část nákladů na zaměstnance (resp. tedy náhrady mzdy, a to včetně odvodů – tj. část superhrubé mzdy). Níže shrnujeme typy nejčastějších překážek v práci v době vládních opatřeních z důvodu koronaviru, včetně praktických dopadů na zaměstnavatele i zaměstnance.

Program Antivirus - update (31. března 2020)

1. Povinné uzavření podniku na základě rozhodnutí vlády či MZČR (jiné překážky zaměstnavatele)

Kdy se uplatní? Zaměstnavatel je povinen uzavřít obchod, restauraci, kasino, kino, fitness, wellness centrum, atd. či jinou provozovnu veřejnosti na základě přijatých opatření.

Co náleží zaměstnanci? Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (tj. 100 % průměrného výdělku) viz např. stanovisko MPSV.[1] Upozorňujeme, že náhrada mzdy se nepočítá z hrubé mzdy, ale z tzv. průměrného výdělku, který může být i vyšší než měsíční mzda např. z důvodu vyplacených bonusů v rozhodném období či započítání dalších benefitů poskytovaných zaměstnanci.

Lze požadovat náhradu od státu? Ano, ve výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy, vč. odvodů (v zásadě tak superhrubé mzdy); maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Jedná se o režim A programu Antivirus.

2. Částečná nezaměstnanost 

Kdy se uplatní? Jedná se o situaci, kdy je skutečně snížen odbyt výrobků či služeb zaměstnavatele (např. omezením objednávek či ztrátou odběratelů), podle výkladové praxe se však zdá, že se nejedná o situace, kdy je podnik zaměstnavatele uzavřen veřejnosti na základě opatření vlády (viz předchozí bod).

Co náleží zaměstnanci? Výše náhrady mzdy může být snížena až na 60 % průměrného výdělku vnitřním předpisem zaměstnavatele.[2] Pokud by náhrada mzdy tímto způsobem snížena nebyla, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdu ve výši průměrného výdělku (tj. 100 %).

Lze požadovat náhradu od státu? Ano, ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy, vč. odvodů (v zásadě tak superhrubé mzdy); maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Jedná se o režim B programu Antivirus.

3. Nedostatek surovin nebo pohonných hmot

Kdy se uplatní? Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel objektivně ztratí možnost zadávat zaměstnancům práci v důsledku nedostatku surovin/pohonných hmot nezbytných pro svou činnost.

Co náleží zaměstnanci? Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku.

Lze požadovat náhradu od státu? Ano, ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy, vč. odvodů (v zásadě tak superhrubé mzdy); maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Jedná se o režim B programu Anitivirus.

4. Nařízena karanténa u významné části zaměstnanců

Kdy se uplatní?  V případě nemožnosti přidělovat zaměstnancům práci v důsledku nařízení karantény či ošetřování dítěte minimálně u 30 % zaměstnanců zaměstnavatele.

Co náleží zaměstnanci? Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Lze požadovat příspěvek od státu? Ano, ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy, vč. odvodů (v zásadě tak superhrubé mzdy); maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Jedná se o režim B programu Antivirus.

5. Kde a jak čerpat příspěvek od státu?

Zaměstnavatel bude žádat o příspěvek po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Příspěvek lze prozatím přiznat za překážky trvající od 12. března 2020 (ode dne nařízení nouzového stavu) do konce dubna 2020 (je možné i případné prodloužení).

Žádost se bude podávat elektronicky přes aplikaci MPSV, která má být spuštěna dne 6. dubna 2020, podrobnosti žádosti jsou dostupné v manuálu MPSV.

6. Jaké jsou podmínky získání příspěvku státu?

Dle textace zveřejněné metodiky MPSV bude nutné prokázat souvislost s koronavirem a přijatými opatřeními. Dle metodiky MPSV bude dále nutné, aby zaměstnavatel splnil následující podmínky:

– Striktně dodržoval zákoník práce;

– Zaměstnanec, na kterého má být příspěvek poskytnut nebyl ve výpovědní lhůtě a nebyla mu dána výpověď;

– Příslušní zaměstnanci byli v pracovním poměru a účastnili se nemocenského a důchodového pojištění; a

– Zaměstnavatel vyplatil příslušnému zaměstnanci mzdu a odvedl za něj odvody.

Ještě nicméně není jasné, jakým způsobem bude výše uvedené prokazováno a co přesně bude (dále) potřeba doložit. Podrobnosti žádosti jsou dostupné v manuálu MPSV.

7. Jak to funguje s odvody?

Při výše uvedených překážkách hradí zaměstnavatel za zaměstnance i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Procentuální příspěvek od státu se počítá z poskytnuté náhrady mzdy, a to včetně odvodů – tj. superhrubé mzdy, do které spadá i tato náhrada mzdy. Příspěvek by tak pokrýt i část odvodů hrazených zaměstnavatelem za zaměstnance pokrýt

8. Uplatní se výše uvedené překážky na straně zaměstnavatele i u brigádníků (DPČ / DPP)?

V zásadě ne. Vzhledem k tomu, že se jedná o flexibilní formy spolupráce a zaměstnavatel není povinen zaměstnancům vykonávajícím práci na základě DPČ či DPP přidělovat práci ani těmto zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu, je aplikace překážek na straně zaměstnavatele omezená. Prakticky to znamená, že pokud zaměstnavatel nemá možnost zaměstnancům na dohodu přidělovat práci, zaměstnanci nebudou pracovat a tudíž nedostanou mzdu ani náhradu mzdy za dobu, po kterou nepracovali.



Možnosti převedení zaměstnance na jinou práci

V důsledku výše uvedených překážek může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci než je sjednaná v pracovní smlouvě bez jeho souhlasu pouze v případě, že práce bude odpovídat druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě. Pokud je pracovní smlouva podrobnější a upravuje i konkrétní pracovní náplň zaměstnance, zaměstnavatel není oprávněn zaměstnance převést na jinou práci (tj. práci s jinou náplní) bez jeho souhlasu.

Podotýkáme, že je vždy rozhodný druh práce či náplň práce, které jsou sjednány v pracovní smlouvě. Aktuální provozní situace zaměstnavatele či situace v době uzavření smlouvy druh práce či náplň práce nijak neurčují.

Ačkoliv zákoník práce umožňuje zaměstnavatelům převést zaměstnance na jinou práci i bez jejich souhlasu v případě nutnosti odvrácení mimořádné události nebo zmírnění jejich bezprostředních následků, domníváme se, že za současné situace nebudou u většiny zaměstnavatelů splněny podmínky pro takové převedení. Tato možnost však bude přicházet v úvahu u lékařů, hasičů, policistů a podobných profesí.

Se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel zaměstnance převést na jakoukoliv jinou práci dle jeho aktuální potřeby.



Nařízení dovolené a překážky na straně zaměstnavatele

Může zaměstnavatel nařídit dovolenou všem zaměstnancům? V obecné rovině je zaměstnavatel oprávněn nařídit dovolenou všem zaměstnancům. Jednalo by se o hromadné nařízení dovolené.  Tu však nelze nařídit jako opatření, kterým by zaměstnavatel řešil překážky v práci na své straně.

Jaké jsou podmínky pro hromadné nařízení dovolené?  Hromadná dovolená může být nařízena jen z nezbytných provozních důvodů. Za tyto důvody však nelze považovat skutečnost, kdy jsou dány překážky na straně zaměstnavatele (viz typy překážek v práci výše). Je rovněž omezena délka nařízené dovolené – dovolená v takovém případě může být nařízena pouze na 2 týdny a musí být nařízena minimálně 14 dní předem, pokud není se zaměstnanci dohodnuta kratší doba.

Zaměstnavatel tedy není oprávněn za současné situace koronaviru nařídit zaměstnancům dovolenou? Pokud existují překážky na straně zaměstnavatele, pro které zaměstnavatel není schopen přidělovat práci, nelze takovou situaci řešit nařízením dovolené. Šlo by o obcházení daného ustanovení a zaměstnavateli by hrozil postih ze strany inspekce práce. Zaměstnavatel se ovšem může na čerpání dovolené se zaměstnanci dohodnout. Rovněž v případě překážky na straně zaměstnance samotného jako je např. nařízená karanténa či nutnost péče o dítě nepřichází v úvahu, aby zaměstnavatel v takové situaci zaměstnanci nařídil čerpání dovolené.

Může být zaměstnavatelem nařízená či zaměstnancem plánovaná dovolená zaměstnavatelem zrušena? Ano. Zaměstnanec rovněž může být z dovolené odvolán. V případě zrušení dovolené či odvolání zaměstnance z dovolené je však zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho z dovolené odvolal.



Aktuální doporučení vlády pro zaměstnavatele

Vláda doporučuje zaměstnavatelům následující opatření:

– využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště (základní pravidla, které je nutno pro home office zaměstnanců dodržovat shrnujeme v Právním průvodci: Home Office (dostupné pouze v angličtině),

– podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě,

– omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele.

Podotýkáme, že se jedná o doporučení, nicméně doporučujeme tato opatření respektovat, pokud je to s ohledem na provoz zaměstnavatele možné. Některá jejich nedodržení by mohla vést např. i k porušení zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců.



OMEZENÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE

1. Ošetřovné

Jakých zaměstnanců se ošetřovné týká? Týká se zaměstnanců pečujících o dítě do 13 let věku. Dále zaměstnanců pečujících o hendikepované dítě, kde neplatí žádná věková hranice. Na ošetřovné mají nárok taktéž zaměstnanci, kteří se z důvodu uzavření zařízení sociálních služeb (denní stacionáře apod.) starají o hendikepovanou osobu (alespoň I. stupeň závislosti), se kterou žijí ve společné domácnosti (věkové omezení v tomto případě není stanoveno).

Musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost zaměstnance? Ano, zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance po celou dobu trvání péče o dítě/hendikepovaného člena domácnosti.

Jak dlouho? Ošetřovné má náležet po celou dobu uzavření škol, dětských zařízení či zařízení sociálních služeb.

Kdo vyplácí? Celou dávku ošetřovného zaměstnancům vyplácí OSSZ, zaměstnavatel není povinen vyplácet žádnou dávku.

Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance? Zaměstnavatel nehradí v době čerpání ošetřovného odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jedná se o obdobu dávky dle zákona o nemocenském pojištění.

Jaká je výše? Výše ošetřovného činí 60 % tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše ošetřovného se počítá obdobně jako u výše nemocenské.  Pro rok 2020 činí maximální denní vyměřovací základ 1 917 Kč a ošetřovné tedy 1 151 Kč (60%). V případě péče o více než 1 dítě se nárok na peněžní dávku neslučuje.

Kdy bude ošetřovné vypláceno? Ošetřovné bude poskytováno po celou dobu trvání mimořádných opatření (i zpětně) a bude vypláceno za uplynulý kalendářní měsíc.

Je možné střídaní v péči? Dva pečující se nyní můžou o péči střídat dle potřeby vícekrát a neomezeně (nelze se však vystřídat v jednom dni).

Jak mohou zaměstnanci uplatnit? Nárok se uplatňuje na tiskopise a potvrzuje ho příslušná škola/zařízení sociálních služeb. Pro výplatu dávky si pak rodič formulář vytiskne, dovyplní všechny potřebné údaje, podepíše a předá zaměstnavateli. Žádost stačí vyfotit (naskenovat) a zaslat ji zaměstnavateli e-mailem. Pokud má škola/zařízení sociálních služeb nebo rodič elektronický podpis, je vhodné jej využít, ale i bez něj lze žádost podat. Zaměstnavatel takovou žádost spolu s dalšími podklady předá OSSZ buď datovou schránkou nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

Ošetřovné a OSVČ

Nově budou mít nárok na „ošetřovné“ taktéž OSVČ při splnění níže uvedených podmínek. Jedná se o formu dotace poskytovaných OSVČ, která je obdobou ošetřovného u zaměstnanců.

Okruh OSVČ, které mohou o dotaci žádat:

– OSVČ musí být při podání žádosti a po celou dobu čerpání dotace OSVČ na hlavní činnost; prokazuje se čestným prohlášením.

– OSVČ musí být zaregistrována jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě; prokazuje se čestným prohlášením.

– OSVČ musí být malým a středním podnikatelem, prokazuje se čestným prohlášením.

Na jaké případy péče se dotace vztahuje? Dotace se bude poskytovat v následujících případech péče:

– OSVČ pečující o dítě/děti mladší 13 let, které navštěvují školy i jiná dětská zařízení, pokud na stejné dítě/děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba.

– OSVČ pečující o nezaopatřené dítě/děti do 26 let věku, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat uzavřenou školu.

– OSVČ, která pečuje o osobu/osoby zdravotně postižené aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Jak dlouho? Ošetřovné má náležet po celou dobu uzavření škol či zařízení sociálních služeb.

Kdo vyplácí? Dotaci bude vyplácet Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jaká je výše? Dotace bude poskytována ve výši 424 Kč za den (max.13 144 Kč měsíčně).

Kdy bude ošetřovné vypláceno? Ošetřovné bude poskytováno po celou dobu trvání mimořádných opatření a bude vypláceno za uplynulý kalendářní měsíc.

Jak lze žádat? O ošetřovné lze žádat od 1. dubna. Veškeré informace jsou dostupné na stránkách MPO. Žádost lze následně podat u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu prostřednictvím datové schránky, e-mailem s elektronickým podpisem, poštou nebo, a to pouze v nezbytných případech a po předchozí domluvě, doručit osobně. Žádost vyhodnotí MPO, rozhodnutí o tom, zda dotace bude či nebude možné vyplatit, pošle OSVČ.

2. Zaměstnanci je nařízená karanténa či je v dočasné pracovní neschopnosti

Koho se týká? Zaměstnanců, kterým je nařízena karanténa nebo zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti.

Kdo vyplácí? Náhradu mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů vyplácí zaměstnavatel.

Jaká je výše? Zaměstnanci přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.

Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance? Zaměstnavatel nehradí v době karantény/dočasné pracovní neschopnosti odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Co se stane po uplynutí prvních 14 dnů?  Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény vyplácí náhradu mzdy OSSZ, a to v následující výši:

– 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

– 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

– 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Lze požadovat příspěvek od státu? Ano, v případě karantény zaměstnance lze žádat o celou náhradu mzdy.  Jedná se o režim A programu Antivirus.

Jak požádat o příspěvek? Zaměstnavatel může žádat o kompenzaci vyplacených náhrad mezd po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Za měsíc březen tedy bude zaměstnavatel podávat žádost na počátku měsíce dubna. Podrobné informace k čerpání podpory, včetně žádosti o čerpání podpory, mají být zveřejněny v průběhu příštího týdne.



HROMADNÉ PROPOUŠTĚNÍ

Omezení ekonomiky v důsledku stávající pandemie COVID-19 spolu s přijatými opatřeními vlády může významně zasáhnout do činnosti jednotlivých zaměstnavatelů, kteří budou nuceni přistoupit k hromadnému propouštění zaměstnanců. V případě, že se zaměstnavatel (s více než 20 zaměstnanci) rozhodne přistoupit k takovému kroky a propouští více než 10 zaměstnanců v průběhu 30 kalendářních dnů, mohou se uplatnit specifická pravidla hromadného propouštění zaměstnanců podle zákoníku práce.

Více informací naleznete v samostatném článku Právního průvodce: Hromadné propouštění.



OSTATNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

JAKÉ INFORMACE MOHOU ZAMĚSTNAVATELÉ ZPRACOVÁVAT ÚDAJE O ZAMĚSTNANCÍCH V SOUVISLOSTI O COVID-19?

K tomu viz Právní průvodce COVID-19: Otázky ochrany soukromí.

NAHRAZENÍ VSTUPNÍCH LÉKAŘSKÝCH PROHLÍDEK A ZDRAVOTNÍCH PRŮKAZŮ ČESTNÝM PROHLÁŠENÍM

U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikne v období od. 15. března 2020 v době trvání nouzového stavu, je možné nahradit potvrzení jejich pracovní způsobilosti a zdravotní průkaz čestným prohlášením, jehož vzor je k dispozici zde.

OMEZENÍ PERIODICKÝCH LÉKAŘSKÝCH PROHLÍDEK

Zaměstnavatelé v době od 15. března 2020 po dobu trvání nouzového stavu nemusí provádět periodické lékařské prohlídky.

PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ A POVOLENÍ A VÍZ K POBYTU

Platnost povolení k zaměstnání a povolení a víz k pobytu vydaných cizincům do 15. března 2020, jejichž platnost uplyne maximálně 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu, se prodlužuje tak, že skončí uplynutím doby 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu.


Ostatní články z našeho Právního průvodce:

Právní průvodce COVID-19


Informace zde obsažené nepředstavují právní poradenství a nelze na ně spoléhat bez konzultace s právním zástupcem.


 

[1] Podotýkáme, že existují i názory podle kterých by se pravidla pro částečnou nezaměstnanost dle § 209 zákoníku práce mohla uplatnit i v tomto případě, např. v situaci, kdy je sice podnik uzavřený pro veřejnost, ale zaměstnavatel dále přiděluje zaměstnancům práci (např. back office). Dále se lze setkat s názory, že současná pandemie představuje „živelní událost“, kdy má dle § 207 písm. b) zákoníku práce zaměstnanci náležet náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

[2] Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí být snížení náhrady mzdy odsouhlaseno s odborovou organizací.